Každý zná televizní reklamu. Za velké částky jsou pouštěny opakovaně krátké příběhy, které mají za úkol propagovat výrobky či služby a ovlivnit co nejvíce lidí.
O tom, že reklama funguje není pochyb, jinak by se ní nevynákládaly finační prostředky.
Kromě těchto krátkých příběhů je televize plná i jiných příběhů – filmů, zpráv, populárně naučných pořadů, zábavných pořadů, dokumentů apod.
Pokud nás ovlivňuje reklama ve formě jen krátkých příběhů, proč by nás neměly ovlivňovat i ostatní prezentované přiběhy? Čím lépe a výpravněji prezentovaný příběh, tím lépe se zapíše do mysli, napovídá selský rozum. Přitom platí, že stokrát opakovaná lež, ač pěkně zaobalená, se nestane pravdou, ale za to se jí snadno podlehne.
Co je však častým a opakovaným obsahem oněch příběhů, které nemají být reklamou?
U filmů například:
- prezentace násilí, jako něčeho běžného a normálního
- zabíjení lidí a násilí, jako by se nechumelilo
- agresivita a bojovnost
- pomstychtivost
- co si usmyslím uskutečnit, to dokážu
- nevázaný sexuální život, jako standard
- výzvy k užívání si života při různých nebezpečných zážitcích
- prezentace skutečností různým pokrouceným způsobem (např. mimozemšťané, nadpřirozené jevy, falešní věřící lidé a falešná víra v Boha)
- prezentace nepřirozených vztahů mezi lidmi, které ve skutečnosti nemohou fungovat a nepřirozeného chování lidí
- nějakou shodou okolností všechno nakonec dobře dopadne
Zprávy, dokumenty, naučné pořady:
- často platí, že dobrá zpráva není zpráva
- dezinformace, ne vždy to odpovídá pravdě
- prezentace různých vědeckých teorií vydávajících se za pravdu
Zábavné pořady:
- zlehčování a zkreslování závažných skutečností
Komu tato masívní mediální reklamní kampaň slouží?
Vidím jenom jeden společný jmenovatel všech těchto věcí a tím je Zlo, protože všechny tyto věci vedou k něčemu zlému.
Primárním cílem prezentace těchto věcí není prodej zboží. Tato „reklama“ nás chce přivést na špatnou cestu a odvést od Pravdy!
Nezanedbatelným efektem této kampaně je, že člověku se míchá dohromady iluze a pravda. Když se nějaký příběh prezentuje jako vymyšlený film, tak to máme zafixováno vědomě jako fikci a z toho vycházíme (a naopak). Ona to však může být třeba pravda, jenom trochu upravená.