Představme si, že máme nějakou situaci, kde člověk musí udělat nějaké rozhodnutí. Člověk chce udělat takové rozhodnutí, které považuje v té situaci za správné.
Jak poznáme, jestli to bylo rozhodnutí svobodné nebo nesvobodné?
Pokud by se ten člověk ve stejné situaci rozhodl svobodně jinak, tak to bylo rozhodnutí nesvobodné. Pokud by se ten člověk ve stejné situaci rozhodl svobodně stejně, tak udělal rozhodnutí identické svobodnému.
Proč se může člověk ve stejné situaci a za stejných podmínek rozhodnout jinak? Jedině na základě toho, že má jiné informace, na základě toho, že považuje něco jiného za pravdivé.
Nezáleží tedy na tom, jestli rozhodnutí byl následek nějakého řetězce příčin, které k tomu člověka dovedou, ale záleží na tom, jaké to rozhodnutí bylo.
Svobodné i nesvobodné rozhodnutí je důsledek řetězce příčin. Při dostatečné znalosti objektivně pravdivých informací můžeme udělat rozhodnutí, které bychom změnit nechtěli, ať se dozvíme cokoliv dalšího. To se pak jedná o svobodnou volbu.
Vidíme, že svobodná vůle má úzký vztah k pravdě. Ten, kdo je veden nepravdami, je vlastně jejich nesvobodný zajatec. Svobodu získá, když nalezne pravdivé informace a bude jim věřit.
Jak říká Ježíš Kristus v Janově evangeliu 8. kapitola, 32. verš:
Poznáte pravdu a pravda vás vysvobodí.